Psí život

čínský chocholatý pes - krásný svět lidí a psů

A co bylo dál?

pokračujeme ve vyprávění
Besinka se u nás rozkoukala velice brzo. Aby taky ne...měla všechno na co jenom taková psí slečna pomyslí.
A protože zima končila a jaro přišlo velice brzo, brali jsme ji s sebou na všechny výlety. Její maličké nožičky statečně zvládaly všechny cesty a když už opravdu pacinky nemohly, lehla si Besinka prostě na zem a jako by říkala: neste si mě. To se ještě vešla do tašky. Učili jsme s navzájem: ona od nás, my zase vnímat její svět. Kolikrát za noc jsme my dvě vstávaly, aby Besinka udělala loužičku...třeba taky třikrát...a to by bylo, aby se to jednou nepovedlo. Počet nočních výletů po zahradě se snižoval, až se jednou stalo, že jsme vydržely nečůrat až do rána...to bylo slávy! Je jasný, že se to občas prostě nestihlo, nebo tak nějak nevyvedlo a byla loužička doma, ale pořád to bylo v normě. A přes den byl doma páníček, takže se chodilo zase s ním...prostě pohoda.
A Besinka rostla.
21.11.2007 16:24:30 | Autor: Páša



Komentáře

0 komentářů:

přidat komentář

<< úvod

© 2007 copyright - Zásobování a.s, © copyright - relevantní autoři článků, šablona: blog.txt.cz

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se